12. 6. až 14. 6. se konala nejspíš první Kališnická závěrečka na vodě. Dost možná se jednalo o první podobnou Kališnickou výpravu, minimálně za dobu, co chodím do oddílu. Závěrečka se nám povedla. Závěrečky se zúčastnili: Radim, Vodník, Mrak, Kuba, Karel, Eskymák, Pírko, Sojka, Vadim, Fido, Potápka, Činčila, Vladzo, Bára, další Kuba, Kecík, Pája, Kamzík, Bazuka, Lucka a moje maličkost.

Literární pokus po vzoru Jana Wericha

Čert a pes (Pírko, Sluníčko, Mia, Karel, Eskymo)

Byl ten čert, co byl mlád. Ten čert měl psa. Ten pes se bál. Tak šel a šel dál a dál až na vrch, kde dům stál. Ten dům byl stár. Pes šel dál. A tam čert spal. Pes se lek, tak chtěl jít dál, leč čert vstal, vzal hůl a psu dal. Šel kol muž a vzal nůž. Čert se lek a zdrh. Muž vzal psa a šli dom. Tam pít a žrát mu dal.

Bez názvu (Mautin, Bublina, Radim, Troják, Mrak)

Byl pes, ten pes pách. Ten, kdo si čuch, ten pad. Dnes pes šel tam, kam chtěl. Šel tam, kam chtěl nos. Pes byl bos. I kos znal 'ho nos. Bál se ho i vlk. Jen chlap ho chtěl dát pryč. Ten chlap byl vrah, vzal můž, psa bod. Pes štěk, štěk, štěk. Pes ho kous až mu prst sňal. On řval jak tur. Mor. Šel po něm mor. A pes chcíp. A šel na vrch Říp. Pak se vznes.

Na první květnový svátek se uskutečnila první letošní výprava pod širák. Jako cíl jsme zvolili lesy jindřichohradecké. Účast nebyla největší, ale i tak jsme si to, myslím, všichni parádně užili. Na první letošní vandrovaní s námi jel Troják, Mrak a Radim, z velkých potom Vladzo, Sojka, Honza, Delfín, Vendy a moje maličkost.
Cestování směr Jindřichův Hradec nebylo nic úchvatného. Sraz na nádraží byl ve tři čtvrtě na sedm ráno, což bylo na mnohých z nás vidět. Výluka na českobudějovické trati způsobila čtveré přestupování, nicméně i tak jsme udržovali dobrou náladu a na zapadlou zastávku Kaproun na úzkokolejné trati jsme nakonec dorazili v plánovaném čase. Tam jsme se pokochali ohništěm, u kterého sedával sám Jára Cimrman a vyrazili na cestu.
První zastávka byla na místě zvaném Vysoký Kámen, nejvyšším bodě jindřichohradeckého okresu. Kilometrový výšlap jsme ale zvládli během několika minut. Tam jsme si dali oběd a počkali na Sojku, který za námi dorazil odkudsi od Telče.

Po menších porodních bolestech je tu nový web.

Nechtěli jsme vás dlouho nechávat, tak jsme ho zatím pustili v omezenemém provozu. Ještě je před námi spousty dodělávek a práce.

Mějte tedy prosím trpělivost a pro začátek se znovu zaregistrujte.