117. pionýrská skupina Kalich

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home

Dva zápisy z táborové kroniky

Tisk

Míjin den 

Toho rána se skupinka Skaski-ta probudila o něco později, ale Míja, která měla ráno udělat 3. hup do Pohorky, se probudila dříve, pouze nevěděla, kolik je hodin, a tak Bublinu - vůdce skupinky - nevzbudila. Byli mimo tábor a ona mohla jen tušit, kolik je hodin. Na to, aby to mohla určit podle slunce, přenocovali moc hluboko v lese. Pocity jí napovídaly, že je ještě brzo. Předchozí rána se probouzela celkem brzo.
Pravděpodobně usnula, ale za chvíli uslyšela hlas, takový povědomý hlas. Ten hlas se ozýval odněkud zblízka. Byl to hlas Sojkův, který říkal, ať se sbalí a jde s ním do tábora na hup do Pohorky.

Mezi tím probudil ostatní a vynadal Bublinovi, že už nejsou v táboře. "Míja kvůli tobě málem nesplnila Hup!" řekl Sojka a odešel do tábora spolu s Míjou.
Ostatní skupinky již byly v táboře a hrály raníčkovou hru. Míja se převlékla do plavek a šla k molu. Tráva byla mokrá a studila do chodidel. Přišla k molu a tam už čekal Sojka. Vlezla do vody a ponořila se po krk do vody a počítala do 10. Unášel ji proud, tak se zapřela nohama o kameny pod vodou, Sojka řekl: "Dobrý." a Míja vyšla z vody.
Na 3. schodu odshora se jí smekla noha, sklouzla do pod další schod a Míja se o tento  schod praštila do holeně. Po holeni se rozlila palčivá bolest.
Přišla do týpka, převlíkla se a mokré plavky i ručník, kterým se utřela, pověsila na barevnou šňůru nad lajning a zrovna se pískal nástup na snídani.
K snídani byla vánočka a kakao, vzala si 3 vánočky a 2 hrnky kakaa. Zubání proběhlo bez potíží. Na nástupu se dozvěděla, že Sojka je ampetu a ona ečin, v kuchyni že je Mamut a služba Skaski-ta.
Skončil ranní nástup a všichni se přesunuli na louku vedle tábora, aby měli dost místa. Házeli si ringem nejdříve na přeskáčku a pak dokola ob jednoho. Mezi tím jejich "inženýři" vytvořili pole na ringo a další hry přes síť.
Tam se nejdříve utkala skupinka Ta-ta (Mrtvý los) a Skaski-ta (Mrtvá kachna) v ringu, Ta-ta vyhrála 2:0 na sety. Protože Skaski-ta měla službu, poměřili své síly Ta-ta a Zaptan utuhu pa (Pět dubových hlav). Ta-ta vyhrála 2:0 na sety. Hrály proti sobě také Skaski-ta a Zaptan utuhu pa, která prohrála 0:2 na sety.
Ke svačině byla Delisa XXL. Nastal čas na freesbee. Skupinky hrály ve stejném pořadí. Ta skupinka, která zrovna nehrála si povídal s Bíšou o byvaku. TA-ta vyhrála 6:0 s Skaski-tou  a se Zaptan utuhu pa 6:1 pro Ta-ta. zaptan utuhu pa vyhrála nad Skaski-tou 4:0.
K obědu byla čočka na sladkokyselo s okurkou. Vegetariáni měli čočku se sýrem. Po obědě služba myla nádobí. Na konci poledňáku se pískala morseovka, byla to písnička Carpe diem.
Hned po poleďáku se zavelelo a šlo na dřevo do kuchyně. Ke svačině byl meloun a po melounu drobné hříčky. Ještě se stihlo dojít pro pár klacků do týpek a byl večerní nástup.
K večeři byly smaženky. Velká očista, jak bylo vplánu, se nekonala. Večerka byla jako obvykle v 21.30. Oheň v týpku hořel docela dlouho, ale když byla Míja vzbuzena nahlídku, jen uhlíky tam byly. Při cestě na latrínu se asi 8x přizabila, neboť šla bez baterky. Rozfoukala 3 týpka a šla k brodu.
Když se vracela, uvědomila si, jak hezké je, když hoří týpka a osvětlují tábor.
Zapsal do nočníku počteníčko pro hlídky a kouká na hodiny, je 1.14. "Jupí!" řekla si a šla vzbudit Sluníčko a hupky dupky do postele.

Konec

Zapsala Míja

 

Hadí pohádka

Kdesi hluboko v divokých tropech žije společenstvo hadů. Nikdo nechápe, jak to že tam na jednom místě vydrží u sebe hadi tolika druhů. Někteří jsou dlouhý, někteří krátcí, někteří barevní, jiní zas jen v zeleno-šedých barvách. Sem tam je nějaký had pěkně jedovatý a jiným se jedové zuby ještě ani nevyvinuly.
Tuhle podivnou tlupu jednoho dne, kdy slunce svítilo tak, že by přepálilo i telefonní dráty, navštívil had ze všech nejstarší a nejmoudřejší, jakýsi Koule.
Nevím, proč se tak jmenuje, snad proto, že rád shazuje kuželky, či že je kulatý jak čerstvě upečená kobliha. Ale něco vám však řeknu, rozhodně tak nevoní a nechutná.
Přišel, protože chtěl tlupě sdělit velmi špatnou zprávu. Dozvěděl se, že letos zase bude v módě hadí kůže a že výroba kabelek a bot u Prady a Armaniho má začít během několika dnů.
To znamená, že se naše hadí společenství bude muset vypořádat s lovci a pytláky. Starší hadi se rozhodli, že připraví několik her, kterými by mohli háďata naučit překonávat překážky.
První hra spočívala v tom, že háďata musela pečlivě zvolit, kam se doplazit, aby co nejrychleji překonala určitou vzdálenost a také aby při tom zvládla plnit těžké úkoly a zdolala složité překážky. Další hra naučila háďata, jak se bystře vyhýbat kulkám a nastraženým pastím.
Po obědě byli všichni unavení jako pětiletí tukani a tak odpočívali a vyhřívali se na sluníčku.
Věděli, že je čeká ještě mnohem složitější úkol: Vydat se vstříc nástrahám velkoobchodů a bilboardů. Tento běh měl za úkol jen jediné - změnit letošní módu! V některých obchodech to šlo celkem snadno, ale u jiných háďata strávila i několik hodin dokazováním, že se hadí kůže prostě vůbec nehodí na společenské oděvy, a že se to nezlepší ani dodáním květinového vzoru!
Nakonec všeak všude uspěli a už se o ně nemusíme bát. Zato fretky a hranostajové teď nejspíš zažijí krušné chvíle. :-)

Zapsala Pírko



Přidat odkaz na článek:
Linkuj.cz Jagg Bookmarky Vybrali.sme Topclanky Mediablog Googledigg Del.icio.us

 

Děkujeme dárcům a partnerům

Banner
Banner
Banner