
Přesně po roce jsme se opět vydali splouvat řeku, tentokráte nenáročnou a nedalekou Sázavu. Letos se sešlo 14 účastníků, nutno říci, že z poloviny dospělých.
V pátek večer jsme se vydali do Říčan na Kecíkovu zahradu. Po počátečních rozpacích, kdy nebylo jisté, jestli nás spláchne průtrž mračen, kroupy nebo sněhová bouře, jsme rozdělali ohýnek, začali opékat buřty a podobné pochutiny a jen tak si povídali. Po chvilce dorazili ještě Terka, Činčila, Kuba (ten, co umí výborně hrát na basu a kytaru), Pírko a Brambůrka. Takže se hrálo na kytaru, zpívalo, povídalo a když přišel čas, šli jsme spát do postavených stanů.
Ráno jsme v rychlosti zabalili, většinu věcí nechali u Kecíka v autě a pospíchali na vlak do Čerčan. Po příchodu k vodě jsme museli ještě chvíli počkat, než nám dorazí lodě, ty jsme dotáhli k řece, zabalili věci a vyrazilo se.
Plavba byla klidná a nenáročná. Lodě byly ve složení Pája+Potápka, Miloš +Kamzík, Kája+Brambůrka, Terezka+Fido, Mia+Vladzo, Troják+Pírko a Radim+Mautin. Voda tekla pomalu, občas skoro vůbec, ale naštěstí jsme se dokázali zabavit závoděním, krádeží kofol, koupáním či jenom společným odpočinkem na lodi. Občas jsme se i vyzkoušeli vyměnit na lodích, a kormidlování šlo většině velmi dobře. Do Týnce nad Sázavou, cíle prvního dne, jsme dorazili okolo čtvrté hodiny odpolední a chvíli po nás přijeli autem Kecík s batohama, Kuba (ten, co výborně řídí náklaďáky) a Kuba (ten, co výborně hraje na basu a kytaru). Postavili jsme stany, došli se vykoupat a pak uvařili dobroty, co jsme si přivezli z domova. Pak byl čas na odpočinek, který většina strávila dováděním ve vodě anebo pohodovým povídáním na břehu. Po setmění jsme se sešli u ohýnku a postupně jsme zalézali do spacáků a těšili se na další den.
Ráno bylo opět hektické, muselo se rychle nasnídat a zabalit, aby Kecík a
Kuba (ten, co umí výborně jezdit náklaďákem) mohli odvézt věci do Pikovic, cíle
druhého dne. My ostatní jsme mezitím dobalili a připravili lodě. Kuba (ten, co
výborně hraje na kytaru) si pro nás připravil lodní závod - ve dvojicích se muselo
doběhnout pro svíčku, obléknout si vestu, na lodi přejet přes řeku pro zápalky, tam
zapálit svíčku a hořící ji převézt zpátky. Tento netradiční závod vyhrál tým Radim
+Vladzo, druhé byly Mia s Terkou a třetí Troják s Pájou. Zkušení vodáci Fido s
Brambůrkou skončili až čtvrtí a to ještě škodolibě útočili na ostatní.
Pak už přijeli zpátky Kecík s Kubou (tím, co výborně řídí náklaďák) a mohlo se vyrazit. Tento úsek řeky je mnohem zajímavější, čekaly nás peřeje a sjížděli jsme několik jezů. Slunce neskutečně pálilo a na konci už byla na některých znát pořádná únava. Ale plavbu všichni zvládli na jedničku, tentokrát ani jedna překlopená loď. A cestou jsme na lodích ještě stihli hrát hru - kradení surovin. Většině posádek ale nakonec většinu surovin spláchla šplouchající voda, ale hra bez vítěze nás alespoň pobavila.
V Pikovicích jsme v rychlosti umyli lodě, vrátili do půjčovny a honem na vlak, který nás unavené dovezl zpět k domovům.
Doufám, že se netradiční výlet všem líbil, nabrali jsme potřebné zkušenosti a za rok zas budeme moci vyrazit na jinou řeku.















