117. pionýrská skupina Kalich

Březnová výprava 27. - 29. 3. se bohužel ruší.

Drazí přátelé, vážení rodiče,
letní prázdniny už se pomalu blíží, a proto přicházíme s konkrétními informacemi o letošním letním táboře. Míst je omezené množství, takže kdo dřív přijde a platí, ten jede (zaručené místo na tábor mají evidovaní členové).
V letošním roce bude čtrnáctidenní turnus pro všechny účastníky. Pokud by vám tato možnost nevyhovovalo, kontaktujte nás a zkusíme se domluvit.

Termín: 4. 7. - 18. 7. 2020
Místo: Malonty v Novohradských horách, okr. Český Krumlov

Cena: 4 200 Kč pro evidované členy Kalicha, 5 000 Kč pro ostatní účastníky

Odjezd: V sobotu 4.7.2020 v 9:00 od klubovny (Lucemburská 42), zde si převezmeme věci dětí, dokumenty, léky, kapesné a uděláme základní zdravotní prohlídku. Doprava je řešena vlastním autobusem.
Návrat: V sobotu 18.7.2020 v 16:30 tamtéž.

Ti, kdo nám budou chtít pomoct se stavbou tábora, mohou, bude probíhat o víkendu 26. - 28. 6. 2020.

Do schůzky rodičů (ve středu 20. 5. 2020) je nutno odevzdat:

• Závaznou přihlášku
• Lékařský posudek dítěte na zotavovací akci
• Zaplatit účastnický poplatek na účet skupiny 4787772001/5500 s datem narození dítěte (jednoho z dětí) jako variabilním symbolem nebo osobně vedoucímu oproti potvrzení; splátkový kalendář je možné ve výjimečných případech dohodnout
• Zdravotní dotazník (dobrovolné)

• Prohlášení zákonných zástupců účastníka (bezinfekčnost)
• Kartičku pojištěnce - stačí kopie
• Léky označené jménem a způsobem užívání
• Kapesné v obálce (max. 200 Kč)

Drazí přátelé, vážení rodiče,
letní prázdniny už se pomalu blíží, a proto přicházíme s konkrétními informacemi o letošním letním příměstském táboře.
Letos nás čeká již třetí ročník a věříme, že si ho užijeme stejně, jako předchozí dva.

Termín: 24. 8. - 28. 8. 2020
Místo: Praha – místní parky a lesoparky / blízké okolí Prahy

Cena: 1 000 Kč
Sraz:každý den v týdnu v 8:30 před naší klubovnou na adrese Lucemburská 42, Praha 3
Návrat: každý den v týdnu v 16:30 tamtéž.

Před začátkem tábora musí děti odevzdat tyto dokumenty:

• Závaznou přihlášku
• Zaplatit účastnický poplatek na účet skupiny 4787772001/5500 s datem narození dítěte (jednoho z dětí) jako variabilním symbolem nebo osobně vedoucímu oproti potvrzení

• Prohlášení zákonných zástupců účastníka (bezinfekčnost)
• Kartičku pojištěnce - stačí kopie
• Léky označené jménem a způsobem užívání

Jako by to bylo včera, kdy jsme vyráželi na vánoční výpravu. A najednou jsou tu opět blížící se svátky a s ní i výprava vánoční, tentokrát do Železného Brodu.
Cesta vlakem byla sice dlouhá, ale přesto jsme ji zvládli bez problémů - tedy, pokud nevnímáme tlačenici při nástupu jako problém. Po výstupu z vlaku nás čekalo jen pár metrů k řece a už jsme viděli budovu DDM. Večer jsme se ještě navečeřeli, dali k dispozici přivezená cukrovíčka i dárečky pro kamarády. Chvilku jsme ještě blbli, ale pak už jsme zalehli do spacáků.

Ráno jsme se probudili poměrně pozdě, ale než jsme se nadáli, už nás vedoucí hnali na snídani - rohlík s máslem a salámem či sýrem. Připadali jsme si skoro jak ve ** hotelu. Po snídani jsme si v klidu zabalili do batůžků věci na výlet a vyrazili jsme k nedalekému kostelu nad městem. Zde nás potkali udýchaní a unavení 3 králové (Kašpar, Melichar a Baltazar). Rozpovídali se o jejich dlouhé cestě a požádali nás, zda jim nechceme chvíli dělat společnost. Odvážně jsme vzali do rukou pytle s dary pro Ježíška a vyrazili vzhůru. Cestou jsme poslouchali jejich historky z cest.
Potom to přišlo - sněhová vánice. Byla taková, že jsme neviděli na krok. Naštěstí jsme sebou měli Honzu, který viděl lépe, a tak nám pomohl zdolat problematickou část cesty. Sněžit ale už nepřestalo. Ba co víc, když jsme vylezli na hřebínek, začalo od louky tolik foukat, že to Klárku s Honzíkem málem odfouklo. Naštěstí Čarodějka je v poslední chvíli zachytila, takže jsme je nemuseli hledat někde v dáli.
Na oběd jsme zvolili odpočívadlo. Dali si rybičkovku, salám a pomazánkové máslo. Jen kdyby nebyla taková zima. Tou dobou už bylo nasněženo 5 cm sněhu, a proto jsme se mohli postupně klouzat zase dolů k Železnému Brodu. S ubývající výškou začaly závěje tát a padající sníh se měnil v désť. Nechali jsme ještě zvířátkům pověšená jablíčka a mrkvičky na stromech a už jsme kmitali zpět do ubytování. Cestou se od nás oddělili tři králové s tím, že pokračují dále na Betlém. Jako odměnu za výpomoc a společnost nám nechali jeden z pytlů s dary. Řekli však, že pytel je kouzelný a dary se v něm objeví až po setmění.
Jen, co jsme se převlékli, nás čekala teplá polévka a čaj. Chvilku jsme blbli na chodbě nebo odpočívali a už nás vedoucí volají na vánoční hostinu. Je zde připravený stůl, stromeček, pod stromečkem dárečky. Každý má své místo k sezení a postupně dostáváme řízek se salátem. Všechno je to moc dobrý, a tak zbývají jen prázdné talíře.
Najednou se zjevuje posel. Stěžuje si na zimu a hlad. Proto mu dáváme také kus řízku se salátem a mezi jednotlivými sousty nám sděluje, že ho posílají tři králové, aby nás pochválil, ještě jednou poděkoval za pomoc a hlavně řekl, že už nastal ten správný čas k otevření darů. Zpíváme proto koledy a Mari s Meli nám dary rozdávají. Společně je rozbalujeme a vzájemně ukazujeme .... Svíčky, hrnky, knihy, bombony, autíčka, hračky ... Samé krásné dárečky. K hrnkům jsme dostali i fixy na pomalování, a proto jsme část večera trávili ještě tvořením. K tomu ujídali cukroví, ovoce a povídali. Když už nám padala očka, že bychom sirky potřebovali, umyli jsme se a zalezli do spacáků.

Ráno je pošmourné. Skoro, že by ani psa nevyhnal. Naštěstí nikam nemusíme. Proto si užíváme vstávání a snídaně - vánočky s kakaem a balíme své věci. Vlak nám totiž jede za chvilku. Zbývá proto jen doklidit objekt a vyrazit směr vlakové nádraží.

Listopadové počasí je vždy nejisté. Přesto to letos opět vyšlo na jedničku. Vyrážíme z Kralup nad Vltavou podél vody, kde nás čeká prolézání pískovcových skal. Mnohem větší zajímavostí však je vlakový tunel, kam se dá z turistické značky dojít podívat. Děti zůstávají blbnout u skal a ti nejodvážnější rodiče se jdou podívat. Počkáme na průjezd vlaku a pokračujeme dále po proudu Vltavy. Čeká nás totiž prohlídka hradu Nelahozeves a přilehlé adventní trhy.
Svačíme ještě cestou, kde také skládáme obrázek zámku. Vše nám jde dobře, a proto se už po poledni blížíme ke vstupu do zámku. Vítají nás také davy lidí. Kupujeme vstupenky, rezervujeme termín prohlídky vnitřních prostor zámku... A ani se nenadějeme, už stoupáme do schodů do 2. patra.
Místností spousta - ložnice, zbrojnice, jídelna, herna ... Celé patro. Paní průvodkyně nám povídá tak, že je to i pro děti zajímavé a zábavné. Všichni hltáme dojmy vnitřích prostor, abychom mohli následně proniknout mezi všechny stánky s jídlem, výrobky či dalšími vystavenými předměty. Všechen program je doplněn divadlem, dudáckým hraním či vánočními koledami.
Když už nám začínají mrznout konečky prstů zjišťujeme, že už je nejvyšší čas vydat se na vlak. Proto se scházíme u vstupu a společně vyrážíme na vlak a následně do Prahy.

Sešli jsme se u klubovny, kde už na nás čekal autobus. Naložili jsme si své kufry a plni očekávání jsme usedli do autobusu. O pár časových pásem jinde se najednou zjevujeme u vstupu na louku, kde nás vítá pán archeolog a rovnou nám dává testy? Jako by jich bylo ve školním roce málo!
Zabydlujeme se v týpí, vyrábíme dřevo do týpí, večeře a hned první oheň, i když ne zcela slavnostní. Zde se nám představují obchodníci, kteří nás žádají o pomoc s hledáním artefaktů. Zároveň s tím si každý obchodník vybral svou družinu. Děti tak mohly hned vyrazit za hledáním prvních pokladů, kde ovšem víc než poklad je vylekala oživlá mumie. Od té se dozvěděli, že existuje bohatství, se kterým byla pohřbena, ovšem poklad byl ukraden. Hledání tak může naplno začít!

2. den: Vojta S.
Ráno jsme měli raníčkovou hru a po snídani nám začal dopolední program. Šli jsme na Nil upravovat kanál, abychom mohli převážet loděmi náklad. Někdo tak vyráběl loď, jiný upravoval kanál. Práci přerušil oběd, polední klid a po splavení jsme vyrazili do lesa na dřevo na slavnostní oheň a do týpí. Večer byl slavnostní oheň, tam jsme zpívali písničky a hráli hru vlak.

3. den: Meli
Ráno jsme se probudili a šli na raníčkovou hru. Potom byl hup do Pohorky a snídaně. Po snídani byl nástup, kde jsme si řekli, co se bude dít. Šli jsme se převléknout a hrát ringo. Potom jsme se šli koupat. Proběhl oběd a polední klid. Po něm jsme šli hrát hru vyměňování zboží za egyptské peníze. Při cestě prodat zboží nás přepadli piráti, se kterými jsme hráli kámen, nůžky, papír. Pokud jsme vyhráli, mohli jsme si zboží nechat, jinak jim propadlo. Svačina a večeře také nechyběly. Po večeři jsme měli čas na dřevo a další hry. Pak už jsme si jen vyčistili zuby a šli spát. Měli jsme také noční hlídku.

Poslední výprava, teploty jsou již několik dnů na hranici 30 stupňů, proto je ideální čas vyrazit za chladnějším a příjemnějším prostředí, do lesa. Na hlavním nádraží se potkáváme v hojném počtu, všichni s batohy zabalenými na celý víkend. Chystáme se na nedaleké Brdy, kde nás čeká veliké dobrodružství.
Když už jsme všichni, vyrážíme do vlaku, kde všichni potichu nadáváme na neklimatizovaný vlak. Po chvíli cesty, ale už vystupujeme v Řevnicích a vyrážíme směr les. Cestou se zastavujeme na nanuka u místních potravin a už jsme konečně mezi stromy. Cestujeme pomalu, přeci jen nám batohy něco váží a už se blížíme k hradišti. Zde potkáváme další skupiny s dětmi, a proto začínáme doufat, že naše místo bude volné. Po náročném stoupání se objevuje srub s ohništěm - naše útočiště téhle noci.
S radostí sundaváme batohy a rozbíháme se do lesa, abychom nasbírali dřevo na oheň. Pak už vytahujeme řízky k večeři, připravujeme spaní pod širým nebem a užíváme večera u ohně s kytarou a písničkami. Postupně znaveni uleháme do spacáků, abychom postupně, za svitu měsíce, usínali.

Ráno vstáváme brzy, balíme své batůžky, snídáme rohlíky a čaj. Jakmile doklidíme poslední drobnosti, vyrážíme opět nahoru směr Skalka, abychom doplnili zásoby vody. U občerstvení bohužel nemají zmrzlinu, tak se alespoň do zásoby napájíme vodou. Většinu cesty s batohem máme ještě před sebou, a proto po chvíli vyrážíme a už se těšíme na další občerstvení. Cestou hrajeme škatulata, obědváme, abychom mohli po chvíli cesty loukou dorazit k občerstvení. Zde doplňujeme vodu, dáváme si zmrzlinu a odpočíváme. Když už nás nebaví točení kolotočem, bereme batohy na záda a vyrážíme dál. Odpočinek Na Soudném, u Třebízského dubu a už máme na dohled dnešní nocleziště.
Sundaváme batohy, sbíráme dřevo, připravujeme plachtu na noc pro ty, kteří nechtějí spát v boudě a už běžíme do lesa stavět domečky, hrát schovku nebo blbnout u vody. Ani se to nezdá, ale už nás vedoucí volají k večeři. Těstoviny rychle mizí, myjeme misky a se zvuky kytary a praskání ohně čekáme na přicházející bouřku. S prvními záblesky a šerem uleháme do spacáků a těšíme se, až ráno bude příjemněji

Ráno je chladnější a už neprší, bouřka nás naštěstí nezasáhla tolik, a proto šťastni se scházíme u ohně, dáváme si čaj a chléb s marmeládou. Balíme si postupně batohy, aby začalo významně pršet. V lese už pro nás není hostinno. Vyrážíme proto v pláštěnkách, o trochu dříve, na autobus. U zastávky nám ještě zbývá trochu času, proto si dáváme chléb s paštikou a už jedeme domů na Prahu. Na nádraží radostně vítáme rodiče a rozbíháme se do domovů.

Vánoční výprava je jedna z těch, na kterou se všichni těší už několik měsíců dopředu. Sníh, pohoda, zvyky, ale hlavně dárky, jsou hlavní motivací pro účast na této akci. I proto jsme tentokrát zvolili lokalitu pro sníh a zimní podmínky zajímavější a vypravili jsme se do DDM Nová Paka. Podkrkonoší poskytlo sněhovou nadílku, že jsme mohli i na bílé pláni pořádně zablbnout.

Jen, co jsme vyrazili, hned to byla legrace. Naměstnat se do rychlíku s místenkami byla zábava, ale když ČD dodají pouze jeden vůz osobáku, kde se potkají dvě skupiny po třiceti lidech, měli jsme co dělat, abychom se vůbec do vlaku dostali. Na místo jsme naštěstí dojeli už bez problémů, našli jsme DDM a už jsme večeřeli řízky od maminek. Potom chvilku popovídat před spaním a už usínáme za poslechu vánočních pohádek.

Sobotní klasika, kdy nikdo nemůže dospat. Naštěstí snídaně je připravena velmi rychle, a tak můžeme v poměrně slušném čase vyrazit. Jediné, čeho jsme si všimli, že krabice s dárky od večera je najednou podivně prázdná. Co víc, leží tam pouze nějaká knika. Opatrně ji rozevíráme, abychom zjistili, že místní trpaslíček nám všechny dárky sebral s tím, že si musíme zasloužit jejich získání zpět. Takový malý Grinch... Vyrážíme proto místo na východ, po mapce na jih. Mapa nás vede na kraj vesnice, kde už plníme první úkoly - přiřazujeme stopy ke zvířatům a značky k sobě. Některým daly stopy skutečně zabrat. To už jsme ale znovu byli na cestě a vyhlíželi jsme další úkol. Doplnění křížovky bylo dílem okamžiku, i když odvyprávět několik koled, bylo i zde častým problémem. Oproti tomu vlajková bavila úplně všechny, kor když se musely zfoukávat svíčky. Samozřejmě došlo i na bloudění. První s mapou zapomněl odbočit a už jsme byli jinde. Naštěstí jsme našli nádhernou cestičku podél lesa, která nás vrátila zpět na cestu. Už nám však začínala být zima, a proto jsme se vraceli zpět k ubytování. Zde u bran jsme vyřkly heslo na ukázání schovaných dárečků, abychom zjistili, že čekají pod stromečkem. A protože už byla opravdu zima, raději jsme se přemístili zpět do tepla, kde na nás čekala hostina. Řízek se salátem, cukroví, ovoce, dárečky... Všichni navíc dostali polštářek, který si mohli pomalovat foukacími fixy. Všichni toho hned využili, vyměňovali si barvy a skutečně z toho byla umělecká díla. Pak už jsme se jen přesunuli do postýlek a usínali na novém polštářku.

Ráno čekala snídaně už později. Dohodli jsme se, jak budeme uklízet a balit v budově a následně vyrazili chvíli blbnout na zahradu. Dojedli jsme poslední řízky a následně už vyrazili na vlak, abychom mohli o pár hodin později skákat maminkám a tatínkům na nádraží do náruče.