117. pionýrská skupina Kalich

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Podzimní výprava 2018

Tisk

A je to tu zase! Opět po roce nás čeká podzimní výprava, společná pro oba oddíly – mladší a nadšené Cepníky i starší a zkušené Pavézníky. Jako vždy si spolu zahrajeme spoustu her a pořádně si užijeme podzimních radovánek a snad i trochu sluníčka! K tomu také trocha uzlování, hrátek s mapou i základy stavby draků či pokročilý kurz dekorování textilu (budeme na výpravě dekorovat textil – lze si přivézt na výpravu bílé nebo jiné jednobarevné triko, které bude možné si nabarvit).

Kdy a kde se to celé odehraje: 26. – 30. 10. 2018 na pionýrské základně v Mezně u Tábora

Co s sebou: spacák (součástí ubytování jsou postele), jídlo na páteční večer, pevné boty (nejlépe pohorky, ne holinky!), misku, lžíci, hrneček, nůž, uzlovačku, papír a tužku, pláštěnku, láhev na pití – alespoň 1 l, malý batůžek na výlety, věci na spaní, přezůvky, plyšáka, hygienické potřeby (i ručník), baterku, teplé oblečení na ven i na dovnitř, zbytek dle uvážení a vlastních zkušeností.

Děti si veškeré věci povezou na zádech ve svých batůžkách, na výpravu nebude doprovodné vozidlo.

Kolik bude to celé stát: 1100 Kč
Kdy a kde se sejdeme: v pátek 26. 10. v 17:00 na Hlavním nádraží dole v hale pod tabulemi s odjezdy
Kdy a kam se vrátíme: v úterý 30. 10. v 15:30 opět na Hlavní nádraží

Pro účast dítěte stačí vyplnit přihlášku níže nebo se přihlásit emailem Činčilovi, a to nejpozději do pondělí 19. 10. 2018, 20:00

Kontakt: Martin „Činčila“ Prejza, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , 728 338 336
Eliška „Myška“ Skalová, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , 732 806 592

Aktualizováno Sobota, 06 Říjen 2018 09:02
 

Přidej se k nám!

Tisk

Aktualizováno Pondělí, 10 Září 2018 17:50
 

Kroniky z letního tábora

Tisk

Vážení a milí,
přicházíme s kronikami od dětí z letního tábora, tedy těch, které děti napsaly a odevzdaly. Nebo také ty, které se nám podařilo rozluštit. Třeba se ještě povede dopsat a dodat některé další dny.

2.7.2018
Ráno nás Činčila budil kytarou. Pak jsme hráli raníčkovou hru – stoj na jedné noze a sbírání lístečků. Pak byla snídaně – chleba s marmeládou. Po snídani jsme si šli vyčistit zuby a následoval nástup. Tam jsme se dozvěděli, co budeme dělat. Po nástupu jsme se šli připravit na hru – hraničářské dovednosti. Vrhali jsme nožem, zkoušeli si rovnováhu, stříleli jsme z praku a luku, podlézali jsme pod sítí. Potom jsme šli na chroští a kluci na klády na oheň. Pak jsme šli k ohni a nakonec už jen spát.

4.7.2018, Mary
Ráno nás probudil Činčila svou kytarou. Poté jsme hráli raníčkovou hru a v té jeden z nás musel vyjmenovávat stromy, které jsou v Čechách. Ostatní museli běhat pro papírky. Pak byl hup do Pohorky a snídaně, ke které byla krupicová kaše. Vyčistili jsme si zuby, proběl nástup. Po nástupu nás čekal dopolední program – hráli jsme vybíjenou a potom jsme šli ke kořenářce, protože jsme onemocněli. Takže jsme potřebovali recept na lék. Po dopoledním programu jsme měli oběd a morseovku. Na morseovce jsme měli vyluštit nápis. Po morseovce jsme měli odpolední program, v něm byla kupecká cesta. Následovala večeře a po ní nástup a večerka. Nakonec jsme měli hlídky.

5.7.2018, Anežka
Dnes jsme chtěli vyrábět mast proti záhadné nemoci. Ale bohužel jsme svěřili recept Nany, která ho ztratila. Ale kořenářka je moc hodná a dala nám recept znovu, ale pod jednou podmínkou. Na závoře visel papírek, na kterém byli napsané byliny, které jsme si měli zapamatovat a před hangárem napsat. Pak jsme to smíchali s mlékem a namazali jsme se. Po svačině jsme vyráběli různé věci, třeba košíky a náramky. Pak jsme měli oběd a odpoledne jsme šli hledat erby a večeři. Potom jsme si udělali ohniště, nakrájeli maso a chleba a opekli to. V noci měla naše skupinka hlídky.

6.7.2018, Tomáš
Ráno k snídani byl rohlík s paštikou a potom jsme si šli vyčistit zuby a už byl nástup. Dopoledne jsme šli stavět lodě, nakonec jsme dostali čluny a v nich jsme měli převážet 3 balónky, lano, sváču a už jsme vyrazili. Na cestě bylo několik stanovišť. Když všichni dorazili do cíle, šli jsme zpátky do tábora na oběd. Pak bylo volno a já se svým týmem jsme šli umýt nádobí. Potom začal další program. Měli jsme za úkol pomoci sedlákovi posbírat rozházené věci po lese, které mu rozházeli goblini. Šli jsme tedy sbírat. Po sesbírání jsme od něj dostali za odměnu mouku, kterou jsme museli přivézt do tábora pomocí vozíčků, které jsme postavili. První vyrazili Hadovci, potom Grifové a nakonec Kozorozi. Vyhráli Hadovci, potom Grifové a třetí Kozorozi. Potom byla večeře, koupání, čištění zubů a spát.

10.7.2018, Míra
Ráno v 8 hodin nás Činčila vzbudil písničkou, pak Máťa uvedl raníčkovou hru. Dnešním úkolem bylo dělat dřepy ve dvou v týmu, kteří se opírali zády a byli přivázaní uzlovačkou. Až raníčková hra skončila, nahlásil Vojta hup do Pohorky a šel s Hárdym k molu. Jakmile bylo dohupáno, byla snídaně. K snídani byly cornflakes s mlékem a ovocem, kdo chtěl i kakaem. Pak bylo zubání a nástup. Tam jsme vyřešili Práčata a zkoušku Žižkovy pečetě. Po nástupu jsme šli otevřít další okénko v hradu a byla tam Červená Karkulka. Pak byla svačina a už jsme se shromažďovali u hangáru. Bíša nám přečetl pohádku o Červené Karkulce, potom jsme se přesunuli k hornímu slavnostnímu ohništi, kde nám byly řečeny pravidla hry. Každý ze skupinky měl dvě minuty na vběhnutí do pole a sbírání papírků s různými barvami, což byly suroviny v košíčku. Jakmile bylo dosbíráno, spočítali jsme body. Poté jsme se snažili co nejvíce surovin v košíčku dostat přes les plný vlků k babičce. Když byla hra ukončena, začalo pršet. Po malé pauze byl oběd. K obědu byly boloňské špagety. Potom byl poledňák a morseovka. Kvůli počasí pak byly rukodělky. A pak večeře, služba se šla spršit, pak bylo zubání a šlo se spát.

 

Červnová výprava Cepníků

Tisk

Už je tomu rok, co jsme s Cepníky vyjeli na první víkendovou výpravu bez rodičů. I letos jsme se rozhodli takto zakončit školní rok. Ubytovaní jsme byli v krásném srubu, ve kterém není ani elektřina, ani tekoucí voda. Trochu to tak byla příprava na tábor. V pátek jsme jeli vlakem a chvilku autobusem. Pak jsme šli ještě kus pěšky a u srubu na nás už čekal Činčila, který nám tentokrát ještě přivezl věci autem. Večer jsme se stihli už jen navečeřet, připravit věci na spaní a skoro hned jsme se šli přesunout do spacáků. Činčila nám ještě chvíli hrál na kytaru a Myška přečetla pohádku na dobrou noc.

V sobotu jsme začali tím, že si každý rozkrojil housku a namazal si ji podle chuti máslem nebo i marmeládou. Všem nám to šlo krásně, všichni jsme se dobře nasnídali a někteří si připravili a následně snědli housek i několik. Po snídani jsme si zabalili do batůžků věci na výlet, hlavně pití a svačinu, a vyrazili jsme na cestu. Nejdříve ale všechny zaujal les hned u srubu, kde začali se stavbou domečků. Během dne jsme si zahráli několik her, jako např. sedm, píšťalku nebo na indiány. Oběd jsme si dali na vyhlídce v altánku, kde jsme si také trochu pohráli a z klády vyrobili houpačku. Cestou domů jsme se zastavili ještě v blízkém autokempu na zmrzlinu. Poslední část cesty byla pro některé už poněkud náročnější, ale když jsme došli do srubu, šli stejně všichni pokračovat ve stavbě svých domečků. Vedoucí mezitím rozdělali oheň a připravili buřty a chleba. Každý si za větší či menší pomoci vedoucích nařezal a opekl buřt a pochutnal si na něm. Činčila nám opět chvíli hrál na kytaru a po vyčištění zubů nám Myška přečetla zase pohádku na dobrou noc. Někteří spokojeně oddechovali ještě před koncem příběhu.

V neděli jsme měli k snídani cornflakes, a protože nám nezbývalo do odchodu na autobus příliš mnoho času, a museli jsme si také zabalit, zůstali jsme u srubu a pokračovali ve stavění domečků. Mezitím jsme si s vedoucími chodili na střídačku balit všechna svá zavazadla. K obědu jsme si dali zeleninovou polévku a skoro hned po obědě vyrazili na autobus a domů za rodiči. Čarodějka s Máťou s námi dojeli vlakem až do Prahy a naštěstí jsme stihli nastoupit do vlaku ještě dříve, než začalo pršet.

 

Dubnová Cepnická výprava

Tisk

Od návratu z velikonoční výpravy neuběhlo mnoho času, ale my jsme se rozhodli využít krásné slunečné soboty a opět vyrazili na jednodenní výpravu. Cyklohráčkem, který měl hned na začátku 20 minut zpoždění, jsme dojeli do Zákolan, odkud jsme se vydali na cestu. Překvapivé bylo, že jsme v našem balonkovém vagonu nezapomněli žádné věci ani děti.

Nejdříve jsme se museli vyškrábat na kopec, nahoru na Budeč, ale šlo nám to až nevídaně rychle. Možná i proto, že to byl první a poslední kopec na naší cestě. Když už jsme byli na Budči, kde se vzdělával sv. Václav, zahráli jsme si rovnou hru zaměřenou na staré české pověsti, které nás následně provázeli celý den. První hra nás zavedla k praotci Čechovi na horu Říp, kde jsme pěstovali obilí a chovali zvířata. Pak jsme pokračovali dále v cestě, zahráli jsme si hru sedm a užívali si sluníčka.

Na oběd jsme se zastavili ve stínu pod stromem, trochu jsme si odpočinuli a s další hrou se přesunuli ke kněžně Libuši a jejím proroctvím. A opět jsme pokračovali v cestě. Také nás čekala ha na motivy Dívčí války a boj mezi cizími kmeny. Pomalu jsme se již blížili ke konci naší cesty, ale dříve, než jsme došli k cíli, sháněli jsme pro Blanické rytíře meče a podkovy pro jejich koně.

A už jsme došli až na Okoř, kde jsme se pokochali výhledem na hrad, pod kterým jsme se utábořili, odpočívali a čekali na autobus. Před odjezdem jsme ještě zkoušeli různé druhy skoků, ale nikdo z nás neskočil tak daleko, jako Šemík s Horymírem. Domů jsme jeli netradičně autobusem na Dejvickou, ale rodiče si nás naštěstí všechny našli.

Aktualizováno Čtvrtek, 21 Červen 2018 21:09
 

Velikonoční výprava

Tisk

Stejně jako každý rok, i letos jsme strávili velikonoční prázdniny společně. Vlakem jsme dojeli do České skalice, kde jsme byli ubytovaní. První večer jsme se akorát navečeřeli, připravili jsme si spaní a zalezli jsme si do spacáků. V pátek jsme vyrazili na první výlet. Den byl krásně slunečný a naším cílem byly Ostašské skály. Cestou jsme si zahráli několik her, jako např. maják, souboje na kládě nebo sedm, prošli jsme si skalní bludiště, a nakonec trochu pospíchali, abychom stihli vlak, který nás dovezl zase zpět do Skalice. Večer jsme si ještě trochu pohráli doma např. jsme hledali kartičky s různými zvířátky, ale brzy jsme se odebrali do spacáků.

V sobotu nám již bohužel počasí tolik nepřálo. Předpověď, která hlásila, že bude pršet, se naštěstí příliš nevyplnila. Celých 14 km Babiččiným údolím jsme zvládli projít bez deště a až na poslední půl hodinu začalo krápat. Ale abych příliš nepředbíhala, nejdřív jsme se zase kousek svezli vlakem a vyrazili na cestu. Opět nás čekaly nějaké hry a samozřejmě nechyběla ani oblíbená hra sedm. Celou cestu jsme šli podél Úpy, přes kterou vedla řada mostů. V jednom místě byla značka ale přeznačená jinudy, než nám ukazovala mapa a jediným naším štěstím bylo, že jsme mapu příliš nestudovali a šli jsme po značce, protože jsme pak zjistili, že jeden most na původní značce chyběl. Na Viktorčině splavu u Starého bělidla jsme si odpočinuli, do vody nikdy nespadl a pokračovali jsme dále. V Ratibořicích jsme si znovu více odpočinuli a kochali jsme se pohledem na zámek. A pak jsme už šli jen domů. Výlet to byl tentokrát opravdu dlouhý, takže jsme si doma chvíli odpočinuli, ale většina již brzy zase ožila, a ještě večer stihla pořádně řádit. Také jsme oslavili Kryštofovy 6. narozeniny a pochutnali jsme si na výborném dortu. Na dobrou noc jsme pokračovali ve čtení příběhu Luisy a Lotky a tentokrát skoro všichni usnuli ještě před dočtením pohádky.

V neděli se nám počasí ještě o dost zhoršilo, ale na tento den byl naplánovaný pouze krátký výlet. Hodně foukalo, ale i tak jsme si stihli zahrát na schovávanou a najít nějaké proutky na pomlázky. Domů jsme dorazili docela brzy, takže jsme se tentokrát nenaobědvali venku, ale doma, a pak jsme docela dlouho všichni odpočívali, kreslili si a jinak užívali volna. Vedoucí došli ještě na další proutky a mezitím si ti, co chtěli zahráli s Evčou pár her, jako např. elektriku, fotbal na čtyřech s balonkem nebo různé tleskací hry s rozpočítadly. Když šli kluci plést pomlázky na zahrádku, holky se pustily do barvení vajíček a stříhání stuh. Nakonec nejlépe šlo barvení pomocí mramorovacích barev, ze kterých vznikly krásná mnohobarevná vajíčka. Po večeři jsme ještě hádali ve dvojicích různá řemesla podle nápověd, které nám dávali vedoucí. A už byl zase čas jít spát.

V pondělí holky vstaly o něco dříve, aby dole v jídelně připravily velikonoční hostinu pro všechny. Kluci za námi brzy přišli, všichni nakonec vyšupali každou z nás, dostali od nás za to krásné barevné stuhy a společně jsme se vrhli na snídani. Pak už zbývalo jen zabalit, ještě nám Činčila chvíli četl Luisu a Lotku a hrál na kytaru. K obědu jsme si dali zbylé mazance od snídaně, douklidili v objektu a šli na vlak. Cesta nám už uběhla docela rychle a na nádraží v Praze jsme se již dočkali setkání s rodiči.

Aktualizováno Pátek, 25 Květen 2018 18:37
 

Sportovní odpoledne a přespání

Tisk

A zase tu máme konec února a s ním již tradičně sportovní odpoledne a přespání v tělocvičně s Cepníky. Před dvěma lety to bylo naše první společné přespání. Za tu dobu jsme už jeli na řadu výprav i víkendových, ale i tentokrát se k nám někteří přidali na přespání poprvé.

Do naší tělocvičny, kde jsme měli spát, jsme si dali věci, převlékli se do sportovního a vydali se do tělocvičny vedlejší, kde je i horolezecká stěna. Činčila nám vysvětlil, co je při lezení na stěně důležité, a že se toho vůbec nemusíme bát. Téměř všichni jsme si to pod vedením Činčili a Ivy vyzkoušeli, někteří i víckrát, protože nás to moc bavilo.

Když jsme si stěny dostatečně užili, tak jsme se přesunuli zpět k nám do tělocvičny, kde jsme se dosyta vyřádili, jak jsme chtěli, a pak jsme si zahráli společně pár her a vyzkoušeli si, jak se pohybují zvířátka. Odpoledne uteklo velmi rychle a my jsme se už chystali do spacáků, protože nás ještě čekala pohádka na dobrou noc, S čerty nejsou žerty.

Ráno jsme se probudili tak akorát, abychom se nasnídali, zabalili všechny věci a už pro nás přišli rodiče. Tak zase příště!

Aktualizováno Středa, 28 Únor 2018 22:09
 

Hory s Cepníky

Tisk

Pololetní prázdniny jsme se rozhodli strávit společně i s rodiči na horách. Ubytovali jsme se v penzionu v Horní Sytové, kde jsme byli naposledy před 8 lety. Moc se toho nezměnilo, k snídani byly stále palačinky a na lyže jsme jezdili do Jablonce nad Jizerou. Jen sněhu bylo o něco méně, než jsme si tu vždy pamatovali, respektive mimo sjezdovku téměř žádný. Tím jsme se ale nenechali odradit a pobyt jsme si řádně užili.

Přibližně polovina se nás sjela na místo již ve čtvrtek večer a hned v pátek dopoledne jsme se vydali ozkoušet sníh. Kolem čtvrté hodiny (původně jsme chtěli dříve, ale na sjezdovce nás to velmi bavilo, tak jsme se tam zdrželi) jsme se všichni přítomní (už dorazili i další účastníci) sešli a společně (tedy bez rodičů) uspořádali závody v biatlonu, běžkování apod. Brzy nás ale zastihla tma, takže jsme se přesunuli dovnitř na večeři. Po večeři jsme se ještě na chvíli sešli a zkoušeli jsme si pantomimicky předvádět nejprve sporty, následně i povolání a pohádky. Večer už navíc dorazili i poslední účastníci.

Sobotu dopoledne jsme si opět užívali na lyžích a stejně jako předešlý den, i tentokrát jsme se kolem čtvrté hodiny sešli ke společnému programu. Čekali nás závody na saních a podobné soutěže. Opět nás však zastihla tma, takže jsme se přesunuli na večeři a pokračovali večer uvnitř. Tam jsme uspořádali soutěž v curlingu a jízdě na bobu. Také jsme vyhlásili vítěze všech soutěží a závodů, které se během našeho pobytu uskutečnili.

V neděli jsme si stihli už pouze zabalit věci, nasnídat a každý dále pokračoval různými směry. Někdo dále na hory, jiní zpět do Prahy a cestou ještě na malý výlet. My jsme si hory užili a budeme rádi, když je za rok zopakujeme, tak nám dejte vědět, jestli už máme rezervovat stejný termín.

Aktualizováno Pátek, 02 Březen 2018 11:40
 

Lednová vlaková výprava

Tisk

Na první výpravu v letošním roce jsme se vydali i s rodiči. Sešli jsme se ve velkém počtu, protože jsme se všichni těšila na jízdu Pražským motoráčkem. Vešli jsme se do něj jen tak tak a už jsme jeli z Hlavního nádraží do Stodůlek. Tam nás čekala procházka parkem Košíře-Motol a také spoustu her. Hry byly tentokrát zaměřeny na vývoj vlaků, když už jsme jedním starým vláčkem jeli.

Nejprve jsme se seznámili s koněspřežkou. Děti vozily ve dvojicích dřevo do různých stanic, kde pak dostali jídlo pro koně. Do toho nám začalo trochu sněžit, tak jsme to měli o něco zajímavější. Další zastávka byla, jak jinak než, u dětského hřiště. Poté jsme se přesunuli na oběd, zájemci se vyškrábali na rozhlednu Cibulka a zahráli jsme si další hru, kdy děti měli společně s rodiči za úkol „projet“ všechny předem stanovené stanice. A pokračovalo se dále. Čekalo nás sbírání dřevěných kolejí a následně jejich stavění, aby po nich mohl projet vláček. Dále jsme si zahráli na parní lokomotivu, kterou představovali rodiče se svíčkami v ruce a děti jako zásobovači vody nosily rodičům vodu v kelímku k vypití a díky tomu se lokomotiva mohla posouvat. Poslední hra dnešního dne se týkala dieslových mašin, které se často rozbíjejí. Děti tedy stavěly papírové puzzle, na kterých byla mašina. Jenže nějaký ten kousek vždy chyběl a bylo potřeba sehnat náhradní díly.

Před příjezdem motoráčku, který nás odvezl zase zpět na Hlavní nádraží, jsme si ještě na zastávce stihli rozdat samolepky a razítka a říct všechny důležité informace k dalším společným akcím!

Aktualizováno Středa, 28 Únor 2018 21:34
 


Strana 1 z 2

Podporují nás

Banner
Banner
Banner

Děkujeme dárcům a partnerům

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Kdo s tebou brouzdá

Právě připojeni - hostů: 6